Jsme skupina rodičů, pracujeme ve veřejném, soukromém a neziskovém sektoru. Máme malé děti a se vzrůstajícím zoufalstvím sledujeme, jak se blíží věku, kdy by podle nepsaných pravidel současné společnosti měly vstoupit do digitálního světa.
Znepokojuje nás, že se stále snižuje věk, kdy děti dostanou chytrý telefon do ruky, a zároveň stále narůstá čas, který na mobilních telefonech a sítích tráví.
Inspiruje nás britské rodičovské hnutí Smartphone Free Childhood.
Podle nás je pro zdravý vývoj dětí v digitálních časech nejhodnotnější trávit čas ve fyzickém světě.
I s telefony se děti sice učí, nicméně zkušenosti nabyté používáním chytrých telefonů jsou nutně spojené:
- s neustálým nárokem na jejich pozornost,
- se závislostními algoritmy,
- se sběrem citlivých dat,
- či s vystavením reklamě nebo nevhodnému obsahu.
Přejeme si, aby snižování času, který děti na telefonech a technologiích tráví, bylo vnímáno jako důležité a přirozené.
Aby rodiče měli možnost skutečné volby a pokud nechtějí své děti technologiím vystavovat, necítili se ve společnosti jako bílé vrány.
Usilujeme o posílení (sebe)důvěry rodičů a dětí ve schopnost fungovat bez neustálého digitálního připojení. A rodiče v tom nesmí zůstat sami: školy, stát i technologické firmy musí převzít svůj díl odpovědnosti. Věříme, že právě tímto směrem vede cesta ke zlepšení fyzického a psychického zdraví našich dětí.
Zatím Anna, Hynek, Lýdie a Veronika
detstvibezmobilu@proton.me
Anna Uhnák Kárník
Profesně se věnuji ochraně životního prostředí a klimatu. Máme doma dvouletou dceru, na telefonu jí pouštíme hudbu nebo české večerníčky ke klidnému čištění zubů. Je pro mě důležité ji udržet od chytrého telefonu a sociálních sítí co nejdéle, trápí mě ale představa, že bych ji tím vyloučila z kolektivu ostatních dětí. Iniciativu Dětství bez mobilu vidím jako cestu, abych si nemusela volit mezi dvěma zly, a dětství bez mobilu a sítí se stalo široce přijímanou normou. Snad se to stane do doby, než dcera půjde poprvé do školy!
Lýdie Kárníková
V současnosti působím v akademické sféře, profesně jsem se věnovala PR a obecně propagaci v různých oblastech. Máme dva syny, předškoláka a třeťáka, které vychováváme co nejvíce “analogově” – a protože jim to svědčí, chceme v tom pokračovat i dál. Doma se (často společně) díváme na filmy a pohádky, někdy kluci hrají hry na stolním počítači. Sem tam si u nás v telefonu něco vyzkouší (nejčastějí vyfotí), ale telefon jim nikdy nedáváme. Starší syn možná brzy dostane vlastní tlačítkový telefon.
Hynek Trojánek
Pracuji v organizaci IuRe, která se zabývá ochranou soukromí a digitálními právy. Z různých důvodů jsem učinil svobodnou volbu, která spočívá v tom, že pro běžný život stále používám tzv. “hloupý telefon”. Zároveň ale využívám pro komunikaci i nástroje jako Signal a WhatsApp, které mám však jen na počítači. O tématu hloupých telefonů jsme před pár lety natočili film Digitální disidenti. Chci, aby takto svobodně experimentovat mohly s technologiemi i naše děti, a nevyrůstaly ve společenské představě, že je nutné mít v každou chvíli a pro každou činnost v ruce “chytrý” telefon napěchovaný BigTech nástroji.
Veronika Šmejkalová
Profesně se pohybuji v oblasti marketingu, komunikace a event managementu. Máme dvě děti školního věku, které byly poslední dva roky na domácím vzdělávání. Tato zkušenost mi ukázala, že dětství i vzdělávání bez mobilu je nejen možné, ale dětem velmi prospívá. Technologie doma samozřejmě využíváme, ale střídmě – děti se online učí cizí jazyky, poslouchají audioknihy, hudbu a společně si dopřejeme filmové večery. S jejich přibývajícím věkem a nástupem do komunitní školy cítím, že právě teď se bude „lámat chleba“. O to důležitější bude síla rodin, které sdílí podobné hodnoty a chtějí dětem nabídnout zdravé dětství bez chytrých telefonů. Proto se ráda připojuji k iniciativě Dětství bez mobilu.